Tak tam mě už nikdo neuvidí!

12. září 2012 v 20:49 | Hana Brýlová |  Novinky, postřehy a tak
Teda já jsem celkem klidný člověk, který se málokdy nechá vytočit...samozřejmě občas něco vytočí každého, že. Mě se to ovšem stává opravdu velmi málokdy, většinou vše beru s humorem...
Ale jak mě vytočily baby v jednom hračkářství....
No prostě v hračkách brněnského obchodního domu Vágner (na České) mě už nikdo nikdy neuvidí!!!



Teda, říkala jsem si, že v dnešní době už ty "socialistické" manýry prodavaček snad vymizely.
Spletla jsem se!
Ještě si to pamatuji: znuděná prodavačka, kterou svými dotazy a snad i jen přítomností velmi obtěžujete... obchod, mající do šesti, zavřený už ve tři čtvrtě na šest... před zavíračkou vyhazování zákazníků.... neochota atd.
Myslela jsem si, že tohle už nezažiju,a ejhle...!

Představte si situaci, kdy zjistíte, že zítra nutně musíte mít balíček-dáreček pro dítko známých, které má narozeniny... Je téměř šest večer, zítra to koupit nestihnu, teď je už vše zavřeno nebo zavře , než tam stihnu dojet, takže... CO BUDU DĚLAT????

No coby - brněnský obchoďák Vágner má do půl sedmé, to stihnu. Takže jsem tam samozřejmě vlítla, a to doslova, asi ve čtvrt - takže 15 minut před zavíračkou, což mi přijde ještě celkem v pohodě. Chápala bych, že by se jim asi nelíbilo, kdybych tam vletěla tak za minutku půl ale takhle...?
Noo...

Samolepky najdu celkem rychle a pak malou chviličku vybírám vhodné autíčko...
"Zavíráme" houkla na mě prodavačka a odešla. Mrkla jsem pro jistotu na hodinky... Ne, pohoda. Za osm minut půl sedmé - tak to mám ještě čas.

"Je zavřeno, tak kdybyste mohla laskavě odejít" zavrčela na mě jízlivým tónem druhá prodavačka.
Jsem celkem odolná, takže jsem na ni nevylítla, jen jsem se provokativně koukla na hodinky...pět minut do půl.... ani jsem jí neodpověděla a dál se přehrabovala v autíčkách.
Po chvilince jsem se pro jedno rozhodla, dala do košíku k samolepkám a šla k pokladně.
Pokladní na mě dost nepříjemným tónem pěkně nahlas, přes půl prodejny: "No konečně, už tady čekám jenom na vás!"
A dost!!!
Tohle byla poslední kapka. Třískla jsem babě košíkem na pult: "Jo tak ono vás obtěžuje, že si tu nakupuji? Tak si to nechte, já si půjdu nakoupit do slušnýho obchodu." zavřeštěla jsem jak hysterka a vylítla z obchoďáku. Za tři minuty půl sedmé.
Tam mě už nikdo neuvidí!!!

Aby tohle pojednání o charakteru prodavaček, mělo smysl, musím poznamenat, že jsem druhý den o přestávce v práci vletěla do nejbližšího obchodu. Maličký obchod v Žabinách v Rubínu (brňáci vědí), papírnictví+hračky a tam milá starší paní prodavačka. Nanosila mi věcí...no vybrala jsem si s jejími radami v pohodě a ještě jsem měla z nákupu příjemný pocit.
Samozřejmě, tento obchod je soukromý... Na rozdíl od Vágnera si paní nemůže dovolit, odrazovat zákazníky.

Jen se divím, že těm babám ve Vágneru to v dnešní době někdo trpí...


A co vy, jaké máte zkušenosti vy?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lilly Lilly | E-mail | Web | 13. září 2012 v 11:00 | Reagovat

Hmm, takéto skúsenosti nemám, ale muselo to byť hrozné. Toto by aj mňa vytočilo, možno by som sa aj sťažovala majiteľovi.
U nás v jednom čínskom obchode sú predavačky tiež blbé. Zazerajú na vás, akoby ste chceli niečo ukradnúť, chodia za vami furt a kukajú na vás. Nakoniec, keď vidia, že si niečo obzeráte, sa spýtajú, či si už niečo kúpite, alebo všetko iba ohmatávate. To je vrchol!

2 Hana Brýl. Hana Brýl. | 13. září 2012 v 19:56 | Reagovat

[1]: Jo tak to je taky síla!  Asi záleží na majitelích...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama