Nemožně zvědavá holka! - 1. Zpátky na zem

24. dubna 2011 v 22:52 | Hana Brýlová |  Ukázky z knih
První kapitola z knihy Nemožně zvědavá holka!, kterou si za chvíli již budete moci koupit v e-shopu vydavatelství Nová Forma - www.novaforma.cz
Hlavní hrdinkou i vypravěčkou je třináctiletá, nemožně zvědavá, Katka. Když se ve městě ztratí malá holčička, začne se Katka plést svému tatínkovi-kriminalistovi, do vyšetřování v přesvědčení, že policie jde po špatné stopě a čas pracuje pro... Ale pro koho vlastně?


...snad se mi povede tátu přemluvit. Přece jenom je to na naše dost peněz. Ale když se chce, tak se určitě pro dcerunku penízky v rodinném rozpočtu najdou.
...vlastně to není zase až tak moc. Jsem skromná.
Mámu jistě přemluvím, ale na tátu musím nějak takticky, vyčíhnout si tu nejsprávnější chvíli, jinak bych měla smůlu. Snad mi to vyjde.
Měsíc bez rodičů, s kámoškou u moře, jéé... To by bylo boží! Kdo by to nebral? Doufám, že se mi to povede a pojedu. Opravdu moc bych chtěla jet...
No jo, ale to bych si musela stoprocentně koupit nové plavky. V těch starých rozhodně nikam nepojedu! Ještě bych si v nich uřízla ostudu. Určitě v tom kempu budou i nějací kluci a já si přece...
"Maříková!"
Své jméno, které násilně přerušilo mé příjemné snění o třítýdenní prázdninové idylce, jsem zaregistrovala jakoby z dálky. Aby ne - právě jsem se totiž nacházela v nových plavkách na pláži v Chorvatsku.
"Zde!" vyskočila jsem automaticky a teprve teď jsem si uvědomila drsnou realitu - vždyť já jsem ještě ve škole. Sakra! Třída se pochopitelně rozesmála. Puberťáci!
No co, krčím rameny a rozhlížím se. Gestem naznačuji, že nechápu, co je tu jako k smíchu. Já snad?
Učitelka vzdychla: "O prázdninách bych ráda jela do Chorvatska."
"Jé, to já taky!" zajásala jsem a znovu vypuknuvší řehot třídy ignorovala. Omezenci! Tak Vrba chce taky do Chorvatska? Aspoň jedna spřízněná duše. Třeba by mi mohla pomoct přemluvit tátu...
"Katko, jsme v hodině angličtiny, tak to, prosím, přelož," s hranou trpělivostí se mě snažila učitelka uvést do reality. Zároveň kombinací směšného syčení a šišlání uklidňovala, čím dál tím víc se řehtající, třídu. Ta ji ovšem už měla na háku. Co by taky chtěla, teď, pár dní před koncem školního roku? Možná se od září, když už budeme v té osmičce, začneme víc učit, ale teď už to opravdu nehrozí.
"Coo?" nějak jsem se pořád nemohla přeorientovat z Chorvatska zpátky do Čech, konkrétně do Brna a koukla jsem prosebně na Markétu. Ta, místo aby mi napovídala, nepřítomně civěla z okna. Na co myslí, když ji potřebuji? Potvora! To jí vrátím.
"Prosím tě, radši si sedni," mávla Vrba netrpělivě rukou.
Ne, že by mi to zrovna vadilo. Vůbec totiž netuším, jak přeložit bych ráda. My se to někdy učili?
Dloubla jsem loktem do Markéty: "Kam zíráš?"
"Pojedeme letos do Řecka, to bude supr," odpověděla mi zasněně ta provokatérka a dál vyhlížela svoje Řecko z okna. Vrba tam vepředu cosi žvaní anglicky, ale to mě teď zrovna nebere. Stejně jsou už známky uzavřené, tak co. Za pár dní končí škola a já bych ráda, ale opravdu hodně moc ráda, jela do toho Chorvatska.
Když mi Jana nabídla, abych cestovala s nimi, úplně mě ta představa nadchla: daleké končiny, rodiče doma, já bez jejich dozoru a u moře... No řekněte, komu by se to nelíbilo, že?
Konečně zvoní!
Venku je krásné, přímo letní počasí, kdo by myslel na učení? Vyučování se teď strašně vleče, už aby byly prázdniny. Hm, tak to musím ještě pár dní vydržet.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama